„Oceňujme opatrně život člověka, jeho porážky a zoufalé zápasy. Soud nad životem člověka je nesmírně nesnadný. Musíme totiž zároveň s člověkem soudit i jeho svět, dům, kde bydlí, stromy, v jejichž stínu odpočívá, kameny, po kterých kráčí. Ale především musíme na misku vah hodit tíhu mlčení, které provází jeho slova, skutky i kroky.“(BRANDSTAETTER Roman, Umbrijské kroniky, Praha: Lidová demokracie, 1968, s.10)
Ani nevím proč, ale nějak mě to oslovuje. Nevím jestli je to tím, že poslední dobou dostávám jednu ránu za druhou a připadá mi, že zoufale zápasím se vším a tak trochu bloudím. Člověk ve svém životě naráží na překážky a potřebuje někoho, kdo mu ukáže cestu. Někoho o koho se opře a kdo mu pomůže. Vím, že se máme v těžkých chvílích obracet k našemu Pánu, který nám pomáhá možná i tím, že nám někoho přivede do cesty, kdo nám ukáže další směr našeho snažení na této zemi.
Kde však někoho takového najít? Sama nevím, kde někoho takového najít. Spíš musím najít sama sebe a pak možná budu vědět co dál. Přijde mi docela sranda, že se na mě obrací spousta lidí o radu. Jim pomoc dokážu a dokonce jim i dobře poradím, ale nějak u sebe mi to nejde. Vím co mám udělat nebo spíš vím co bych měla udělat, ale nakonec udělám něco jiného.
Když se tak podívám kolem sebe, vidím jak člověku může změnit život jedna jediná událost. Rozhodit mu tak jeho vnitřní klid a vytvořit v člověku zmatek. Proto možná bloudím v tomto světě sem a tam a snažím se opět najít svůj vnitřní klid a svoje místo v něm…
Nejprve tě chci pochválit že i přes to co prožíváš máš stále ochotu druhým poradit v jejich problémech. To je velmi důležité neuzavřít se do sebe, nebýt slepý k těžkostem druhých!<br />
A jak píšeš: ,,Kdo poradí, pomůže mě?"<br />
o je opravdu moc těžké a člověk se opravdu sám ve svých pádech potácí velmi těžce a někdy si i tím způsobuje další i větší rány!<br />
Ale máme mít namysli Kristovu křížovou cestu i on se potácel může se nám zdát sám, ale on nebyl sám Nejprve potkal Marii svou matku.<br />
Ty máš také matku, máš rodinu, přátele ty ty ti mohou být oporou. Oni ti můžou dodat odvahu! <br />
Potom Ježíš potkal Šimona ten pomohl jen z donucení ale kolikrát nám pomohou ůplně cizí lidé, které jsme nikdy v životě neviděli a příjdou k nám a zeptají se:<br />
,,Co,Koho, hledáte? nebo Kam jdete?"<br />
Jak se člověku hned rozzáří oči jak je úplně šokován touto ochotou pomoci!<br />
Poté potkal Veroniku a co tím nám ona naznačila? Asi to nejdůležitější, a to že máme své
stav se na kafe...
Tak to je mi tě líto...
Hani, moc dobře vím o čem mluvíš. Poslední dobou i já tápu a přemýšlím nad tím kudy mám jít a kde je má životní cesta. Snad brzy najdeš tu správnou cestu po které budeš kráčet.
podívej se na svoji profilovou fotografii, hodně ti může napověděd...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.