Velký pátek, ililka jde na křížovou cestu…

<!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Comic Sans MS"; panose-1:3 15 7 2 3 3 2 2 2 4; mso-font-charset:238; mso-generic-font-family:script; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:647 0 0 0 159 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:595.3pt 841.9pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->

Po akci katedrála přichází na řadu akce Třebíč. Nevím jak už je to dlouho, ale v mojí rodné farnosti se koná každým rokem křížová cesta ke Kostelíčku. Vždycky se vychází od kina a jdeme městem na takový kopeček, kde křížová cesta končí, ale to bych předbíhala.

Sraz je v devět ráno, musíme vstávat trochu dřív, naše autíčko potřebuje přezutí na léto, takže prvně razíme s mamčou do autoservisu na výměnu pneumatik. Po cestě jsme se zastavili ještě u mamči ve škole. Bylo to zvláštní jít do školy, když nemusíte. Na druhou stranu jsem si aspoň zavzpomínala, jaký to bylo na střední a omrkla pár nových fotek, které byly na zdi, tak pěkně zarámované. dokonce jsem tam našla i starou fotku z jednoho výletu, kde jsem byla i já. Musela jsem se tomu zasmát, jak jsem to, ale vypadala. Pak ještě obhlídnu mamčinu novou třídu a hurá na křížovou cestu…

Poprvé snad za celou dobu nejsou rozdána zastavení mezi přítomné lidi. Tentokrát má připravené jednotlivá zamyšlení sám otec Jiří. Ze začátku jsem měla strach jaké to bude,ale musím říct, že se mu to moc povedlo. V nesení kříže se střídáme podle měsíce narození. Poslední dvě zastavení nesou děti a místní mládež. Musím říct, že z mládeže jsem byla nejstarší. Rozesmála mě kamarádka, která řekla, že neví zda je ještě mládež a to je o 3 roky mladší než já! Co bych pak měla říct já nebo ta mládež kolem mě. Vrať se do hrobu:)

Poslední zastavení je velice krásné, koukám kolem sebe a vidím tolik lidí, jak hledí na kříž a opravdově se modlí, ať je ta modlitba jakákoliv. Nikdy jsem se necítila doma tak skvěle, jako právě teď. Už to není to protivný město a ty blbí lidi, ale je to krásný město a lidi jsou moc fajn. Ani se mi nechce odjet.

Křížová cesta byla sice moc krásná plná pocitů a dojmů, ale zítra čeká velký den moji kamarádku. Bude pokřtěna, přijata do našeho bláznivého společenství katolíků. Držte palce jdu za kmotru, tak ať to dobře dopadne, hlavně ať se tam dostanu v čas. :)